Linux je jen jádro (
kernel),
které se stará o komunikaci s hardwarem a softwarem.
Zkompilované jádro připravené k použití se vejde i na disketu. V nynější verzi (2.6.9)
se stále dokáže, ale samozřejmě, že né zkompilované se vším možným. Zdrojové kody jsou
velké cca 180MB (zabalené v tar.bz2 mají cca 34MB). Jádro začal vyvíjet finský student
Linus Torvalds v roce 1991.
Vše okolo jádra jsou malé prográmky, které jsou většinou z projektu
GNU,
který založil
Richard M. Stallman v lednu roku 1984. Projekt GNU má také svoje
vlastní jádro
hurd, ale to je i dnes
stále ještě nedokončené. Celý projekt GNU a linux jsou šířeny pod
GPL
(General Public License).
Vzhledem k tomuto soužití by se měly distribuce jmenovat GNU/Linux a nějaký ten název k tomu,
třeba RedHat GNU/Linux, Mandrake GNU/Linux, a né RedHat linux, Mandrake Linux atd. Tím se zapomíná na GNU a to
není moc dobré, jedna z mála slavnějších distribucí se tohoto drží, a to
Debian, svým celým názvem se jmenuje : Debian GNU/Linux
Další odkazy, které se zabývají těmito otázkami podprobněji :
www.mozek.cz
www.linux.cz
www.abclinuxu.cz
www.gnu.cz
Výhody GNU/Linuxu:
stabilita :systém je velice stabilní a za dobu jeho využívání (cca rok) se mi nestalo, že by mi celý
spadl, občas mi spadne nějaká ta aplikace (snad jednou týdně), ale to se jedná o programy, které jsem si
nainstaloval z testovací větve a i po jejich pádu není problém je opět spustit..
odolnost vůči virům :
na linuxi se nepíší (a nebo velmi ojediněle) viry. A důvod? Existují stovky
distribucí linuxu, každá z nich obsahuje jiné verze programů, je jinak zkompilována, každý má nainstalováno něco
jiného apod.Útočník by musel napsat program pro jednu verzi distribuce a najít v ní nějaké ty chybky. Jelikož jsou
distribuce každou chvíli aktualizovány, tak je toto velice velký problém. Kdyby přecijen útočník všechno toto
zvládl a našel by opravdu nějakou kritickou chybu (což je velmi nepravděpodobné), tak by stejně vir neudělal
nějaké rozsáhlé škody, rozšířil by se do stovek (maximálně možná do nějakého tísíce) počítačů. Samozřejmě se už nějaký
ten vir napsal, ale jak říkám, nezpůsobil téměř žádné škody. A co se stane, když nám vir přijde poštou a chudák uživatel si ho spustí? Nic, spuštěný vir dědí prává uživatele, který ho spouští. Tzn., že může poškodit jen osobní soubory uživatele, ale systému se nedotkne a jiných uživatelů také ne.
je zdarma :
Linux je zcela zdarma. Pokud někde vidíte, že chtějí třeba za linux 5000,- , tak je to nejspíše
nějaká ta distribuce, do níž si její výrobce dal komerční software, za který vy platíte. Nebo platíte za podporu.
svobodný :
S linuxem jsou dodávané jeho zdrojové kody, se kterými si můžete nakládat jak chcete. Tím pádem máte vše pod kontrolou
(a když jim nerozumíte, tak zbytek světa ano a ten žádné nekalosti neprovede)
nic není nemožné :
Můžete si nainstalovat, co chcete. Co nechcete, nemusíte mít. Celý systém si můžete zkompilovat přímo na míru
vašemu počítači a tím vším docílit co největší rychlost a stabilitu.
multiuživatelský :
Na jednom linuxu nemusí pracovat jen jeden uživatel jako je to u windows, může být přihlášeno
více uživatelů najednou a všichni budou spokojeně pracovat(teď samozřejmě myslím operační sytém GNU/linux a né, že bude
třeba deset lidí na jednom počítači u jedné klávesnice :-) )
multiplatformní :
linux podporuje hodně platforem, je instalovatelný téměř na všechno, uvedu pár příkladů:i386,
ia64, Alpha, PowerPC, PDA, na mobil, mips, x86_64, sparc, h8300 a mnoho dalších...
blbuvzdorný :
Když si linux nainstalujete např. v internetové kavárně, tak se nemusíte bát, že vám tam někdo něco smaže, přenastaví
apod.
dodržuje standardy :
Díky jeho otevřenosti nemá uzavřené formáty souborů, jak audio, video, tak i dokumentů, dodržuje různé standardy, jak znakových sad, tak i různých kodů. Např. známý Internetový prohlížeč Internet Explorer ignoruje různé standardy a tím vznikají stránky, které nejdou korektně otevřít v jiných webových prohlížečích. Dalším příkladem může být windowsowská norma pro jazykové kodování (pro nás má označení cp1250). Proč nepoužívají evropskou normu ISO? Nyní už všichni přecházejí na UTF8.
Nevýhody GNU/Linuxu:
win aplikace :
Ke každému software ve windowsích je nějaká ta alternativa(nebo alternativy) v linuxích, ale někdy
nejsou plně dostačující a je nutno používat aplikace pro win (např. makra v officích nezprovozníte pod openofficema v linuxu). Další neblahou věcí jsou hry, které nejsou portovatelné pro linux (většinou jsou psané pro directx). Tuto
situaci řeší různé programy (wine, winex, bosch, win4lin, wmvare, dosemu ....), ve kterých se dají některé win aplikace spustit (já si zahrál pod winex např. NFSU2, Max Payne, Medal of Honnor, Call of Duty, Half-life, warcraft3 a mnoho dalších).
podpora hardware :
Bohužel některé firmy neprodukují ke svým výrobkům ovladače pro linux a co je horší, odmítají aspoň zveřejnit specifikace
toho daného kousku hardware, aby podle nich bylo možno ovladače napsat (vždy se najde nějaká ta skupinka, která by je ochotně napsala). Kdyby se firma bála konkurence, tak by tyto specifikace mohla dát vybraným lidem, kteří by po podepsání přísahy o neprozrazení mohli tyto ovladače napsat (je už dost takových to projektů). Existují ještě projekty,
které se zabývají zprovozněním HW i bez znalosti jeho specifikací, což je nesmírně obtížné, i přesto mívají nemalé
úspěchy.(viz. sekce praxe, položka DWL-520+). Tento seznam nekompatibilního HW se s přibývajícím časem zužuje a můžeme
si vyjmenovat ty nejohroženější oblasti : notebooky, modemy, wifi komponenty
Internet :
Bohužel je tomu tak, linux bez internetu je jak ryba na suchu. Sice existují distribuce, ke kterým ten internet nepotřebujete, ale je to celkem nepohodlné. Aktualizovat určitě potřebuje každý (opravy programů, které vám chybují - padají), můžete aktualizovat z CD, ale jak říkám, je to nepohodlné. Nové verze programů totiž nemá každý kamarád od vedle, jak jste byli zvyklí z win :-/.
Soused neporadí :
Jelikož není GNU/Linux rozšířen jako jiné operační systémy, tak nám při případném problému asi nikdo v našem okolí nepomůže a zbyde vše jen na nás.
Argumenty k zamyšlení :
náročnost :
Existují už opravdu dost dobré distribuce a je známo, že když dáte neznalému užovateli placku s linuxem, tak ho dokáže nainstalovat mnohem snadněji, než cokoliv jiného. Samozřejmě nesmí mít daný člověk nějaký vyjímečný hardware, který není podporován (v dnešní době -rok 2008- je toto už celkem ojedinělá věc)
chuť učit se a dost času :
Pokud chcete GNU/Linux dostatečně poznat a naučit se o něm co nejvíce, tak budete potřebovat hodně času. Každý jednou narazí na nějakou chybku a né každý si s tím poradí a né každý má souseda, který mu s tím poradí. Nicméně náročnost poznávání tohoto systému do hloubky je podle mne stejná jako u jiných OS.
